sobota 21. února 2009

...

Nebaví mě psát. Nebaví mě mluvit. Nebaví mě slova. Jsou omezující. Někdy bych chtěla odjet … sama … obklopit se přírodou a … být ticho. Někdy bych chtěla slyšet „melodie lidí kolem sebe“.

Mám pocit, že moje aura je zmačkaná do jednoho velkého chuchvalce. Potřebovala bych ji načechrat, rozzářit. Potřebovala bych najít úsměv.

Chci fotit lidi a zvířata. Chci kreslit věci a jejich stíny. Chci plést dlouhé šály. Chci poslouchat hudbu. Chci pít lahodný čaj. Chci se dotýkat bosýma nohama země. Jen se mi nechce mluvit. Nechce se mi psát.

...

P.S. Lidi by se měli víc mazlit. Svět by potom vypadal jinak.