pátek 29. září 2017

Na vlně minimalismu

V poslední době ve mně hodně rezonuje téma minimalismu. Zjišťuji, kolik zbytečných věcí kolem sebe mám. Děsí mě narvané regály v obchodech a představa, že si to všechno jednou někdo koupí a uvolněné místo se hned zase zaplní, ten nikdy nekončící mega kolotoč. Ještě víc hrůzu nahánějící je myšlenka na zdroje použité při výrobě těchto věcí a množství odpadu, které s tím souvisí.

Vadí mi ten neustálý nepořádek doma. Spousty věcí jsme se zbavili při stěhování, ale pořád jich ještě hodně zůstává. Máme panelákový byt, ani malý, ale ani velký. Abychom využili místo efektivně, chceme si pořídit vestavěné skříně. Jenže na ty zatím nejsou peníze. A tak některé věci pořád ještě nemají svoje stálé místo. Rozčiluje mě to. Pokukuji i po různých organizérech, ukládacích boxech či koších. Jenže najednou mi dochází, že problém není v uložení věcí, ale v jejich množství. Máme jich pořád moc a řadu z nich úplně zbytečně.

Včera jsem ze šuplíku vytáhla hrnec, který jsme "zdědili" po spolubydlící na privátě, kdysi s teflonovým povrchem, dnes flekatý, bez teflonu, za to s nánosem čehosi neidentifikovatelného. Co tu bydlíme, nic jsme v něm nevařili. Nechápu, proč ho skladujeme. A těch pytlíkových čajů ve skříňce. Radši si uvařím sypaný. A nebo bylinkový. Ty ovocné pofidérních značek moc nemusím a muž už vůbec ne, takže je víc než jasné, že je nemůžeme spotřebovat ani za deset let. Taky mám v knihovně několik knih, které mě příliš nenadchly, znovu je už pravděpodobně neotevřu. Je na čase najít jiného vášnivého čtenáře. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho.

V podstatě náhodou jsem narazila na inspirativní blog Žijeme minimalismem. Především mě baví jeho podtitul "Více prostoru pro to důležité". A přesně o tom to je, dámy a pánové.


Foto: www.stylainterier.cz

čtvrtek 14. září 2017

Doma nám to šumí a voní

Čas od času se naše kuchyně promění v malou alchymistickou laboratoř. Nejen že v ní vařím a peču různé dobroty, teď v ní už připravuji i kosmetiku a čisticí prostředky. Důvodů je hned několik.

Vadí mi složení většiny přípravků, které je možné v běžné drogerii koupit. A to jak z pohledu vlivu na zdraví, tak na životní prostředí. Snažím se snížit množství odpadu, který naše domácnost vyprodukuje. Kromě přírody šetřím i naši kasu. A v neposlední řadě mě to baví. Vyrobit si pleťový krém nebo tablety do myčky trvá jen chvilku a po skončení "chemických pokusů" to u nás doma většinou krásně voní.


O kosmetice napíšu někdy příště, dneska se chci zaměřit na pomocníky s úklidem domácnosti. Prozatím mám vyzkoušený prací prášek, gelový osvěžovač a čisticí bomby do WC. Všechny tři věci u nás slaví úspěch, i když nějaké chybičky je ještě třeba vychytat.

Receptů na výrobu pracího prášku je hafo. Liší se jednotlivými ingrediencemi i jejich poměry. Výsledný produkt může mít sypkou podobu, ale vytvořit se dá i gel. Sama ještě budu muset experimentovat a zjistit, co pere nejlépe.

Voní to, voní
Vyrobit si osvěžovač je velmi snadné. Potřeba je jen vhodná nádoba (sklenička na pití, dóza nebo zavařovací sklenice), sáček želatiny, oblíbený éterický olej, voda a případně potravinářské barvivo nebo dekorační předměty jako kamínky, mušle apod.

Do sklenice kápněte oblíbený éterický olej (já dala asi 20 kapek). Pokud chcete mít osvěžovač barevný, přidejte potravinářské barvivo. Na ozdobu je možné pokrýt dno již zmíněnými kamínky či mušlemi. Se ségrou jsme zkoušeli použít šišky, svitek skořice a trochu sypaného čaje. Vypadalo to moc hezky, krásně to vonělo, ale brzy (hlavně kvůli tomu čaji) začal osvěžovač plesnivět. Podle návodu na sáčku připravte želatinu, nalijte ji do skleničky, zamíchejte, aby se rozpustilo barvivo, a máte hotovo. Pokud chcete, aby vůně nebyla tolik intenzivní, je možné použít sklenici s víčkem, do kterého uděláte dírky.

Vyčistí, vydezinfikuje a provoní
Na výrobu čisticích bomb do WC také zužitkujete věci, které máte běžně v kuchyni, a to jedlou sodu, kyselinu citronovou, éterické oleje (například levanduli, máta, tea tree, lemongrass), vodu a formu na led.

Smíchejte sodu a kyselinu citronovou. Vybrané olejíčky (např. 30 kapek tea tree, 30 kapek máty, 30 kapek levandule) nalijte do rozprašovače a opatrně stříkejte na sypkou směs. Vše průběžně promíchávejte (nejlépe rukama v rukavicích). Vzniknout by měl vlhčí písek, který drží tvar. Pokud je potřeba, můžete přidat ještě trochu vody. Směs byste ale měli vlhčit opatrně, aby nevypěnila. A čím méně vody bude obsahovat, tím lépe. Jakmile docílíte vhodné konzistence, namačkejte směs do formy na led a nechte vyschnout. Poté už jen stačí dát bomby do vhodné uzavíratelné nádoby. Při čištění toalety do ní hoďte jednu bombu a nechte ji vyšumět.



čtvrtek 31. srpna 2017

Balkonová sklizeň

Balkon, respektive rostliny na něm, začínají oplácet moji péči. Muškáty kvetou, bylinky rostou, rajčátka žloutnou, papričky červenají. Ovšem není to taková idylka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Musím přiznat, že zahradničení i na tak malém prostoru je někdy boj.

Měsíční jahody chřadly až zchřadly. Měli jsme jen jednu jedinou jahůdku. Balkonové melounky, na které jsem se tolik těšila, protože se jednalo o můj největší pěstitelský experiment, už vykvétaly, když jim najednou zhnědly listy a opadaly. Na listech muškátů se zase pro změnu začaly objevovat dírky. Zjistila jsem, že jsou obsypané housenkami. A to jsem si myslela, že se jedná o kytku, která se škůdcům nezamlouvá. Zahradničení, ať už na zahradě či balkoně, je hold adrenalinová záležitost.




pondělí 21. srpna 2017

Už je to rok

Jestli mě někdy dřív tížil pocit, že čas letí, neměla jsem ani tušení, že to může svištět ještě mnohem, mnohem rychleji. Často teď mívám pocit, že sotva se ráno probudím, už je zase večer. Pořád nemůžu věřit tomu, že už je to rok, co se naše rodina rozrostla o jednoho člena.

První rok. První narozeniny. To je velká věc. To se musí řádně oslavit. My měli oslavy dvě a obě se vydařily.














úterý 15. srpna 2017

Léto, kde jsi?

Letošní léto je nějaké zvláštní. Něco mi na něm chybí. Ale nevím přesně co. Jako bych si ho nedokázala naplno užít. Utíká to strašně rychle a já nestíhám dělat to, co bych chtěla. Nebo bych to možná stihla, ale nemám na to sílu? Nevím. Mám pocit, že neumím pořádně vypnout a nechat se jen tak unášet, užívat si přítomný okamžik.

Byli jsme na chalupě, koupali se v lomu, vyšli si do lesa, navštívili naše kamarády v jejich starém mlýně, který nedávno koupili, i kraví farmu, kde jsme si hladili malá telátka. Zažili dvě oslavy pod širým nebem. Podnikli jsme výlet vlakem do Břeclavi a odtud pěšky do Lednice. Prošli jsme se z Prostějova na Plumlov. Vytapetovali jsme kousek chodby, pověsili tam nový věšák na bundy a uklidili budoucí dětský pokoj. A přesto přese všechno mám pocit, že je to málo.

Mám pocit, že jsme málo venku, málo se koupeme, málo chodíme do lesa, málo sedáváme na balkoně, málo koukáme na východ nebo západ slunce, jíme málo melounů i zmrzliny...