pátek 28. dubna 2017

Čas na změnu


Chci dělat spoustu věcí, tolik, že to není možné stíhat, a tak ve výsledku nedělám nic. Tak například ve světě jazyků jsem se snažila proniknout do tajů angličtiny, španělštiny, ruštiny, japonštiny, arabštiny. Dodnes neumím pořádně ani jeden z těchto jazyků. Doma mám dvě krabice výtvarných potřeb, ale skoro nic netvořím. Naposledy vánoční přání, potom už ani ťuk. Na kytaru jsem se naučila "Koule se, koulelo" a potom na ni nesáhla. Už mi i praskly struny stářím.

Někdy mě to vážně štve. Nic pořádně neumím, v ničem nejsem dobrá. Zrovna dneska mám chvilku, kdy jsem rozhodnutá to změnit. No jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží.

A teď vybrat z té kopy věcí ty, které budu dělat:

1) Neodkládat
Dělat věci hned a neodkládat je. Každý den udělat jednu věc, do které se mi nechce.

2) Žít víc ekologicky
Zjistit si víc o konceptu "zero waste". Nakupovat jen to, co opravdu potřebujeme a s minimem obalů. Našít sáčky a nákupní tašky. Šetřit vodou (prelátory, úspornou sprchovou hlavici a šetřič vody do WC už mám vyhlídnuté). Jídlo méně kupovat a více připravovat doma.

3) Jíst zdravěji
Omezit sladké. Jíst víc ovoce a zeleniny.

4) Začít znovu běhat
Vyběhnout alespoň jednou týdně. Do léta zvládnout 10 km.

5) Naučit se dobře anglicky
Angličtině se věnovat každý den se alespoň 10 minut. Minimálně jednou týdně si pustit nějaký film nebo seriál v originále.

Foto: healthywomen.org

pátek 21. dubna 2017

Velikonoce poskrovnu

Víkend před Velikonocemi dostal maličký horečku, spustila se mi rýma a nakonec se objevily dva nové zuby. O zábavu bylo postaráno. Byla jsem ráda, že jsem zvládla alespoň trochu uklidit - vysát, utřít prach, omýt zaschlé kapky v koupelně - žádné velké smýčení. Každý rok si říkám, jak jsou ty velikonoční svátky krásné, kolik tradic je s nimi spjato.

U nás v rodině se ale nikdy moc nedodržovaly a mně to přijde škoda. Letos jsem to moc nenapravila. Začala jsem a zároveň skončila u barvení vajíček. Navíc tak nějak narychlo, bez přípravy, měla jsem jen cibuli a ještě ke všemu skoro bez slupky. Snad příští rok, až bude Aďa větší, si to všechno vychutnáme. Nashromáždím víc slupek, seženu červené zelí (ta modrá vajíčka všude možně na blozích jsou skvostná), budu trpělivější a vajíčka nechám déle louhovat, upeču mazanec a beránka, na zelený čtvrtek bude špenát (a kdyby se mi podařilo zajít na kopřivy, bylo by to ještě lepší), zkusím velikonoční nádivku, koupím kočičky do vázy... a hlavně půjdeme do kostela. No jsem zvědavá, jestli to vyjde :-)

A teď pár fotek z toho letošního skromného slavení: