pondělí 30. prosince 2013

Zabydlování pokračuje



Jde to pomalu, ale jde to. Náš byt se postupně proměňuje v útulný domov. V kuchyni přibyly nové police (made by můj drahý). Zabili jsme tím dvě mouchy jednou ranou - rozšířili jsme nedostatečné úložné prostory a zabránili králíkovi lozit za lednici. Dvakrát hurá. Aby nebylo všechno v policích hned na očích, ušila jsem závěsy, podle nálady je můžu měnit a naše kuchyň tak bude pokaždé trochu jíná (aneb za málo peněz hodně muziky).

V pokoji si zase svítíme novými lampičkami. Výběrem osvětlení v obchodech jsem byla docela zklamaná. Nějak se mi ty moderní, nablýskaná svítidla nelíbí. Nakonec jsme si odnesli ty nejlevnější lampičky (s těma nejdražšíma žárovkama) a jsme spokojeni.

sobota 21. prosince 2013

Na vánoční vlně



Užívám si vánoční pohodu. Všechno nakoupeno, něco málo upečeno, byt nazdoben a navoněn. Je mi tak nějak hezky uvnitř.

pondělí 9. prosince 2013

Zpestření adventu

http://decko.ceskatelevize.cz/advent#

Adventní kalendář České televize považuji za skvělý počin. Koukám na něj skoro každý den, jako malá holka, a zpříjemňuji si chvíle adventní.

úterý 3. prosince 2013

Jak jsem se setkala sama se sebou

V minulém příspěvku jsem byla poněkud skoupá na slovo. Zažila jsem něco neobvyklého a chtěla jsem se o to podělit, ale zároveň jsem potřebovala si své pocity prožít, nechat uležet, srovnat...

Byla jsem na přednášce o mětodě Cesta. A byla jsem z toho nadšená. Cesta uvolňuje staré rány na duši, čímž startuje samoléčivé procesy v těle.

Nejdřív jsem si přečetla knížku, která mě nadchla. Když jsme se dozvěděla o přednášce, věděla jsem, že na ni chci jít. Těšila jsem se. Neočekávala jsem nic konkrétního, jen jsem věděla, že to bude příjemně strávený čas, který mě obohatí a posune dál. A stalo se. Po dvou hodinách, kdy jsem hltala každé slovo, jsem odcházela fascinovaná. Prožila jsem kousek svojí cesty. Ačkoli jsem v této oblasti začátečník, jakýmkoli meditacím a podobným věcem jsem se doposud tak nějak vyhýbala, podařilo se mi hned napoprvé ponořit se do sebe poměrně hluboko. Zažila jsem něco neuvěřitelného. Dokonce mi vyhrkly slzy do očí. Cítila jsem příliv tepla. Setkala jsem se se svým já.

Jednoho dne bych si ráda prošla celou Cestu, jednoho dne bych sama sebe chtěla poznat víc.

pondělí 25. listopadu 2013

Sněžííí


Na první letošní sníh jsem se těšila moc.
Teď lěžím v posteli, koukám se z okna na poletující vločky a pořád dokola poslouchám Jablkoň.


Posílám pozdrav do Pardubic :-)

Nic se neděje náhodně

V poslední době mám neuvěřitelně silný pocit, že všechno je správně. Pracuji tam, kde pracovat mám. Dělám věci, které dělat mám. Potkávám lidi, které potkat mám. Jdu životem a učím se. A jsem za to vděčná.

neděle 24. listopadu 2013

V neděli se odpočívá


Dostávám se do vánoční nálady. Mám chuť dívat se na pohádky, popíjet čaj, užívat si světel svíček. A tato neděle byla přesně v tomhle duchu. Lebedila jsem si v posteli, koukala na Pyšnou princeznu, pojídala koláč s hruškami a čokoládou (recept jsem našla na blogu FoodLover a můžu ho rozhodně doporučit, výsledek je velká maňmka) a popíjela zázvorový čaj s citronem a medem. Potom jsme s drahým zajeli na Svatý Kopeček do prodejny českých hraček (už vím, kde jednou budu nakupovat pro své děti), cestu zpátky jsme pojali pěkně vycházkově (doporučení 10 tisíc kroků denně máme pro tentokrát splněno). A teď už zase hurá do peřin...

čtvrtek 21. listopadu 2013

Tak trochu jiná romantická komedie




Chytrých romantických komedií je jako šafránu. Na jednu jsem včera večer úplnou náhodou narazila. Bláznivá, zatracená láska je milá, svěží, má zajímavé zvraty a ze žánrových klišé těží, co se dá (i když ne za každou cenu). Na kráse ji sice ubírá poněkud patetický konec, ale ten jde odpustit. Těm, kteří nemají ze slova láska osypky a rádi se zasmějí, aniž by se museli co minutu za břicha popadat, doporučuji podívat se na tento příběh o boji o spřízněnou duši.

úterý 19. listopadu 2013

Další pozvánka do kuchyně


Navařeno, napečeno. Nějak mě to u té plotny baví. Zítřejší menu tvoří těstoviny a dýňová omáčka. Aby bylo i něco na zub, vytáhla jsem z mrazáku listové těsto, zabalila do něj kousky hermelínu a šoupla do trouby. Rychlovka.

Musím se pochlubit i ubrusem. V neděli jsem se konečně dokopala k tomu, abych ho ušila. Když už jsem u toho stroje seděla, spíchla jsem i krátkou záclonku do okna. Najednou je ta kuchyň mnohem útulnější.

Poslední fotka zachycuje (kromě té dýňové omáčky v hnci) naši číču, která hlídá sporák. Ta je staršího data. Nejdřív jsem ji vymalovala magnetickou barvou, potom přetřela tabulovkou. Píšu na ni vzkazy nebo citáty pro lepší náladu. A když vařím, magnetkou si na ni přichytím recept, který tak mám pěkně na očích.

pondělí 18. listopadu 2013

Mlhavo


Najednou mi dochází, že mlha má své kouzlo...

Foto jsem si půjčila od svého drahého (skoro)muže.

úterý 12. listopadu 2013

Ve vzpomínkách

Vzpomínám na oranžově vymalovanou místnost s bílými moudry na zdi a se starým klavírem. Vzpomínám na kafe s medem i na zelňačku s chlebem. Vzpomínám na lidi, se kterými jsem tam kdy seděla. Vzpomínám na ten příjemný pocit uvnitř, kdy duše byla klidná. Vzpomínám na to místo, kde se člověk cítil doma.

Když jsem se dozvěděla, že se prostor olomoucké kavárny Betánie, kde jsem strávila část svého studentského života, proměnil v nový podnik, bylo mi to líto. Došlo mi, že svět se mění… a my s ním. Hezké chvíle ale zůstávají ve vzpomínkách.


foto: www.nadacevia.cz

pondělí 11. listopadu 2013

Můj dnešní objev


... dobrou noc...

Svátek slaví Martin


"Komu se v životě dobře daří, neměl by zapomínat na ty, kteří žijí v nouzi" (Antologia, p. 637)


Úspěšně jsme oslavili nejen sv. Martina, ale i mého milého muže Martina :-) Pochutnali si na lokších se zelím a uzeném tofu (musela jsem slíbit, že příští rok ta husa bude) a na svatomartinských koláčích. Připili jsme si Svatomartinským vínem... 

neděle 10. listopadu 2013

Neděle v kuchyni


Na jedné plotýnce rýže, na druhé to, co dům dal. Výsledkem bylo veganské rizoto (maso suploval tempeh) a ze zbytku rýže (nejen že nemám odhad na vzdálenosti nebo časové trvání, nezvládám ani odhadnout správné množství ) jsem udělala sladkou rýžovou kaši, která se bude hodit ke snídani.

Na třetí plotýnce se na víně dusilo zelí s jablky (recept tady) a v troubě se pekly koláče. Zítra je svatého Martina a já se rozhodla náležitě tento den oslavit. Pravda, husa nebude, což mi můj milý nemůže odpustit, i tak to ale, doufám, bude příjemná večeře. Koláče jsme už ochutnaly a jsou výborné, recept je z listopadového čísla Gurmet, jen jsem vyměnila klasickou mouku za špaldovou a řepný cukr za třtinový. Zelí jsem nakonec dělala nadvakrát. Jak pravil můj milý, musím se smířit s tím, že nejsem superžena, a když člověk dělá více věcí najednou, smrdí to připáleným hrncem. Co už, hlavně že aspoň ta druhá várka vyšla. Zítra ještě udělám lokše. A můžeme slavit.

pondělí 4. listopadu 2013

Start a někde v dáli cíl


Nová práce, noví lidé, nový životní rytmus. Vyběhla jsem na trať dlouhého závodu, na jehož konci mě čeká krásná odměna. Nevím, jestli doběhnu. Jestli přeskočím všechny překážky. Jestli nebudu bloudit a cestu si neprodloužím. Jediné, co vím, že to musím zkusit.

***
Aktuálním úkolem je vyřešit obědy a večeře. Budeme mít teplý oběd? Budeme mít teplou večeři? Kdy budu vařit? Co budu vařit? Kolik toho budu vařit?

středa 30. října 2013

Na vlnách hudby


Máme doma asi 250 CD, většinu z nich jsem nikdy pořádně neslyšela. Rozhodla jsem se to změnit. Včera nám poštou přišel třetí disk od Poletíme? Tím se vyřešilo mé dilema, čím začít. Z polic jsem vytáhla i jejich předchozí dvě cédéčka a už se točí v přehrávači.

***
Tak jsem se právě dozvěděla, že včera nám v té obálce přišel kompakt od Priessnitz. Všechna tři CD od Poletíme? už prý máme delší dobu, ale přijít by mělo čtvrté. No fakt v těch plackách nemám přehled... a fakt toho svýho chlapa asi občas neposlouchám :-) Ale aspoň jsem nemusela přemýšlet nad tím, po jaké hudbě sáhnout, až se ta skupina dobře vypadajících mužů dotočí.


úterý 29. října 2013

Obchoduji s časem



„Plánování je dobrý obchod s časem. Denně zabere 10 minut, vrátí jich 100…“

Plánování je věc, kterou nezvládám, jak jsem zjistila. Dřív jsem diář kupovala hlavně kvůli slušivému obalu a používala ho maximálně týden po zakoupení, potom zůstával ležet na dně šuplíku. Představa nalinkovaného dne mi naháněla husí kůži.

Člověk se však mění a já mám pocit, že v posledním roce jsem ušla pěkný kus cesty. Uvědomila jsem si, že zodpovědnost za svůj život mám v rukou jen já. A bez plánování mi tak nějak utíká mezi prsty. Pokorně jsem tedy vzala diář a začala sloupeček nadcházejících dní parcelovat. Že je to hračka? Omyl, vážení. Nacpat všechno, co bych potřebovala stihnout, do jednoho dne, poskládat to co nejefektivněji za sebe, vyřešit logistické problémy atd., je celkem fuška. Když to člověk přeci jen zvládne, čeká ho ještě jeden velký úkol. Svůj plán začít plnit.

Od příštího týdne se mi ledacos v životě změní a plánovat budu muset víc a efektivněji. Přiznávám se bez mučení, děsím se toho, ale zároveň kdesi v koutku duše se tak trochu i těším. Doufám, že můj strach je zbytečně velký, že realita příštích dní bude snesitelnější. Často se člověku věci zdají být horší, těžší, větší, než jaké potom ve skutečnosti jsou. Doufám, že se mi podaří uzavřít opravdu dobrý obchod s časem.

***
Citát je z knihy Joy Management

pondělí 28. října 2013

Střípky z víkendu



Odvolit, uklidit našim byt, shrabat listí, rozdělat oheň a upéct špekáčky. Konečně jsem se toho táboráku dočkala. Příště by to ale chtělo víc lidí a aspoň jednu kytaru.

Druhý den byl opět ve znamení úklidu (tentokráte bytu našeho), který vyvrcholil poněkud dramaticky. Občas hold chci některé věci hned a má polovička se s tím ještě nesmířila. Večer patřil nákupní horečce. Vydali jsme se pro noční stolky. Místo dvou kousků nábytku, jsme si ale dovezli jen „cenný papír“, který nám snad za dva týdny za ty stolky vymění. Těším se.

Dnešek byl výletní. Po snídani jsme vyrazili na delší procházku Litovelským Pomoravím. Bylo tam krásně. Klidně bych šla zítra zase… ale práce volá. Nějak ten prodloužený víkend moc rychle utekl.

pátek 25. října 2013

Hladce, obrace



Čím dál tím víc se mi začínají líbit pletené věci, pletací jehlice mi připadají jako pozoruhodný nástroj a lidé, kteří s nimi umně kmitají sem a tam, mají můj obdiv. Dlouho jsem toužila po tom to taky umět, teď jsem se konečně odhodlala. Zašla jsme do obchodu, abych si koupila své první jehlice a vlnu. Pravda, nákup byl poněkud složitější, než jsem čekala. Jehlice jsou různých velikostí? A na každou  vlnu je jiná velikost? No možná jsem si napřed měla o pletení něco přečíst. Nakonec jsem vzala 3,5, k tomu patřičné klubko a utíkala domů. Tam jsem zkoukla několik videí na youtube. Spát jsem šla s pocitem, že tohle se prostě nemůžu naučit. Jak to ta ženská na monitoru dělá? Kde vzala to očko? Kudy to provléká? Proč mi to z těch jehlic tak klouže? A teď to zase nejde dolů! Ráno, zdá se, je ale skutečně moudřejší večera, a tak mi na stole leží první upletený pidikousek. No dokonalý rozhodně není. Každé očko jiné, některé zaběhnuté, ale co. Žádný učený z nebe nespadl. Hlavně, že mě to baví.

čtvrtek 24. října 2013

Dneska u nás bude Itálie



Třískat talířema po sobě nebudeme. Jednak jsme oba povahy spíše flegmatické, jednak těch talířů máme docela málo. Budeme vařit, teda spíš budu vařit. Martin už bude jen konzumovat, pokud výsledek konzumovatelný bude. Kamarádka mi včera doporučila recept na Aglio olio e peperoncino. Je to jídlo na přípravu velmi jednoduché a chutově prý výborné. No tak uvidíme, jak se mi to dnes povede.

středa 23. října 2013

Podzim u nás v bytě


Chtěla jsem si kousek toho krásného podzimu přinést domů. Na jedné z procházek parkem jsem nasbírala listy, které jsme potom doma namočila do vosku, a kaštany, které jsem nasypala do misky. Od našich jsem si přivezla malé, okrasné dýně a větvičky se šípky. Tradá, podzimní výzdoba je tu.

čtvrtek 17. října 2013

Svátek slaví Hedvika



Můj muž dnes přišel z práce a hned ve dveřích mi přál k svátku. K svátku, na který jsem si já sama ani nevzpomněla. Nějak si na něj nemůžu zvyknout. Abyste rozuměli, když jsem se nechala pokřtít, přijala jsem druhé jméno Hedvika po sv. Hedvice Slezské. Můj muž mi od té doby každý rok 17. října gratuluje. Pokud si dnes skutečně můžu něco přát, tak ať máme každý v sobě alespoň kousek té Hedviky.

pondělí 14. října 2013

Kuchyň plná léčivek



Když jsme se na začátku léta nastěhovali do bytu, nebylo v něm kromě kuchyňské linky, sporáku a lednice nic. Dneska už si máme kam lehnout, na co sednout, máme skříně na oblečení i police na knížky. Už nejíme z plastových misek a čaj si vaříme do hrnků. Seznam věcí, které je potřeba ještě pořídit, je přesto pořád ještě dost dlouhý. Na dekorace moc peněz nezbývá, a tak musím improvizovat. Ale baví mě to, ne že ne :-) Na nápad, jak zútulnit kuchyň jsem nemusela ani moc dlouho čekat. Zašla jsem do antikvariátu, koupila tam nádherný atlas léčivých rostlin, vybrala 6 obrázků, které jsem nechala okopírovat a zvětšit na A4. V papírnictví jsme koupila washi pásku a za asistence svého muže jsem obrázky nalepila na zeď.

neděle 13. října 2013

Podzim


Miluji podzim. Tu pestrost barev. Ten zvuk šustícího listí. Tu vůni ranní mlhy. Tu neskonalou štědrost přírody.

sobota 5. října 2013

Nad psacím stolem




Jsem velký snílek, ale už ne tak velký bojovník, když jde o realizaci těchto snů. Někdy jsem lenoch a motivace k činu mi většinou moc dlouho nevydrží. Rozhodla jsem se proto mít své sny pořád pěkně na očích, aby mě neustále hnaly kupředu tím správným směrem.
Nad psacím stolem se hodí nástěnka. Na úkoly, náhlé myšlenky, vzkazy… Dobře mi posloužily tři korkové podložky pod hrnec z Ikea.

neděle 29. září 2013

Perfect weekend



Není nad to vypadnout z ruchu města do ticha lesa, obzvlášť když podzim ukazuje svoji vlídnější tvář. Bylo to náročné, ale bylo to prima. Slepice jsme uhlídaly, kytky neuschly, i pes s králíkem přežili. Zdolaly jsme dokonce Šerák, ač zabít jsme se chtěly navzájem. To bude asi tím Vražedným potokem, má zvláštní atmosféru. No tak ne no… přiznávám jistou nedokonalost v přípravě a slibuju, že budu trénovat, abych příště míň funěla a nadávala. Nasbíraly jsme houby, podušené už čekají v ledničce na zpracování. Bude guláš, jupííí. Zjistily jsme, že do punče patří džus. Pokus číslo dvě se už určit podaří. Zkoukly jsme Perfect days, zatoužily po zvířátkovských čepicích a vysnily si novou silvestrovskou tradici. Jsem zvědavá, jestli nám vydrží aspoň rok.


úterý 3. září 2013

Ach ta předsevzetí



Mívám chvilky, kdy řeším, že jsem v životě zatím nic nedokázala, že nic neumím pořádně, v ničem nevynikám… Nabývám pak přesvědčení, že to musím změnit. Plna nadějí si na sebe vymyslím celou řadu předsevzetí, na která postupem času zapomenu, a můj život se postupně vrátí do starých kolejí. Jednu takovou chvilku prožívám zrovna teď. Zajímalo by mě, jestli se tentokrát starý pes novým kouskům naučí a staré koleje zarostou travou.