Konec doby temna

Občas se stane, že vzletná slova vystoupají do oblak ... tak vysoko, až zmizí z dohledu, mysl je plna rácia a zapomene na snění. Potom je těžké všímat si krás a ještě těžší je o nich psát. Tmavý závoj halí barvy, stírá drobné niance forem ... tlumí tóny. Co bylo jiné, je teď stejné. Co bylo neobyčejné, je teď všední. Okamžiky se ztrácí v proudu dne, který střídá noc a pak další den. Bílá a černá. Nic mezi tím. Jako klaviatura rozlazeného piána, kterého se ruka génia nedotkla již roky.

...

Stačí však jen jedno škrtnutí sirkou a temnota se rozplyne. Svět je opět barevný, různorodý ... a libozvučný.