čtvrtek 23. dubna 2015

Den za dnem


Poslední dny ubíhají nějak moc rychle, nestíhám se pomalu ani nadechnout. Předminulý víkend jsme se s pár kamarády vydali na proházku údolím Doubravy. Krásné to bylo.


Potom mě čekal týden naplněný prací, uklizením, vařením, sportem… A najednou tu byl čtvrtek. Po práci jsem oběhla půl města. Dostala jsem totiž za úkol udělat mrkvovou pomazánku a k tomu koupit pečivo a zeleninu pro 30 lidí. 


V pátek zubař, potom kosmetička. Rychle zabalit věci a tradá na víkendový pracovní seminář. Čerpala jsem nové infromace, zkušenosti, nořila jsem se sama do sebe a hledala vnitřní sabotéry svých snů. Náročné to bylo.

Nechápu, kam se ztratily dny z tohoto týdne, nějak se mi nechce věřit, že je tu zase čtvrtek večer…

1 komentář:

Lenka Jeř. řekl(a)...

Ale drahoušku, tomu se přeci říká žít naplno, ne? Buď ráda, že ti čas běží svěžím tempem. :)