Už je to rok

Včera jsme si s M. připomněli okamžik, kdy jsme si vzájemně slíbili lásku, úctu a věrnost. Čas neuvěřitelně rychle utíká. Přijde mi to jako nedávno. Ještě teď cítím tu omamnou vůni kytice, slyším znít varhany a vidím špalír, kterým jsme procházeli. A přitom už je to rok. Stihli jsme toho hodně - koupit a opravit byt, přestěhovat se a přivést na svět jednoho malého človíčka.

Oslava výročí byla poněkud skromná. S malým mrňousem je člověk vděčný za hranolky do trouby. Ale alespoň u nás měl premiéru cibulák, který jsem nedávno dostala. Byl to fajn večer.