Jo krásná minulosti, úžasná budoucnosti...

Ať je nadcházející rok skutečně úžasný...

Vánoce poněkud jednoduché

Letos jsem neměla potřebu mít kolem sebe něco blištivého, barevného, s puncem noblesy. Naopak mě fascinovala jednoduchost a přesně takové byly naše Vánoce. Jednoduché... v jednom duchu, o jednom duchu :-)

Vánoční světla

Kdo mě zná, ví, že miluju přírodu a snažím se ji příliš nezatěžovat. Třídím odpad, peru v šetrném prášku, podporuju ekologické zemědělce a lokální výrobce, při výběru el. spotřebičů koukám na spotřebu... ale když přijdou Vánoce neubráním se troše neekologického rozmaru. Svítím. Miluju vánoční světýlka. Nemusí hýřit barvami, ta žlutá jsou stejně nejhezčí, jako by hvězdy spadly na zem a všechno prozářily.  A nemusí jich být ani moc, osvětlené domy a lá National Lampoon's Christmas Vacation nejsou to pravé ořechové.

Chdím na procházky a okukuju výzdobu, doma pak rozsvítím svícen za oknem, stromeček v poköji, uvařím si kakao nebo naleju medovinu a pustím koledy... užívejte vánoční dny.

Foto: Pinterest.com

Adventní kalendář

Stejně jako loni i letos má ČT adventní kalendář a opět je skvělý, opět si ho užívám... no jako malá :-)

Podzimní slavnost

Nějak se mi moji milí kamarádi po té naší vlasti rozutekli. Čas od času je potřeba je svolat. A tak vznikla tradice podzimní slavnosti. Letos už podruhé jsme se sešli v našem bytě, popovídali si, trochu popili, něco málo pojedli, ale hlavně si užili jeden druhého. Tentokrát jsme zapomněli na dokumentování, ale vyhrabala jsem alespoň fotky z loňska. Zdravím, moji drazí, a (nejpozději) za rok se na vás zase těším!

P. S. Slíbila jsem recept na muffiny, které vám tak chutnaly, tak tady je. 

Chtěla bych...

… začit vstávat ráno brzy, i když nemusím a prodloužit si tak den.
… si zvyknout ráno cvičit a příjemně se protáhnout, abych se během dne cítila líp.

… přestat prokrastinovat a udělat tak během dne víc smyslupných věcí.

… dělat věci dřív než na poslední chvíli a zamezit tak velké dávce stresu.

… jít důsledněji za svými sny a vytvářit z nich skutečnost.

Nedělní večer

Teplý čaj, světlo svíčky, klidná hudba, zajímavá knížka...

A budeme svítit

Tuhle krásku jsem včera vydražila na Aukru. Po petrolejce toužím už leta, čas od času jsem se po nějaké porozhlédla. Buď se mi ale nelíbila lampa, nebo její cena, případně měl někdo v aukci víc štěstí... nebo víc peněz. Tentokrát se zadařilo.

Na západ...

Prodloužený víkend jsme s M. využili k cestě na zapád, navštívili jsme Cheb a po cestě domů se zastavili v Plzni. A bylo tam krásně!

Výlety milujeme, spoustu míst jsme už prošli křížem krážem, tenhle cíp republiky však byl stále nepokořen. Je totiž tak tochu z ruky. Centrum Chebu je krásné, nejkouzelnější je bezpochyby Špalíček, ale zajímavých míst se tu najde víc.

Do Plzně jsme se dostali v úterý, tedy ve státní svátek, v ulicích se procházeli lidé, nikdo nikam nespěchal, ve Smetanových sadech hrála hudba, která příjemně dotvářela atmosféru. Konečně jsem na vlastní oči viděla krásnou katedrálu sv. Bartoloměje... a sáhla si i na pošahaného andělíčka… 

„..I v Plzni takový místo je, chodíme všichni kolem něj
To když nám smůla dupe na paty, to když nám není hej
Tak pohladíme andělíčka na mříži Olivetské hory
‘andělíčku můj strážníčku‘ mě smutek trochu bolí

A kdysi sem lidé putovali z Bavor dokonce z Rakous
Prý se tu uzdravovali, říkal jeden Francouz
Kdo tam koště položil, nežidů se zbavil
Kdo tam berlu postavil, dokonce sám chodil
A kdo odtamtud něco vzal, se zlou se potázal
Kdo měl berlu, nic moc nekoukal, raději se odbelhal
A stříbrný andělíček na starý mříži
se na nás trochu šklebí, co je pravda, to jen on ví.“

Demophobia

Dvě věty

Dvě nejdůležitější věty včerejšího dne:

Nikdy bych to neudělal.

Dal bych za to všechno na světě.

Stále ve mně rezonují. Je až neuvěřitelné, kolik se toho za nimi skrývá. Kolik nepokory obsahují. Dřív jsme si to tolik neuvědomovala.

Leonard Cohen: Popular Problems

Leonard Cohen vydal nové album. Stačila jen jedna písnička a věděla jsem, že ho musím mít…

Světlo svíček, láhev vína, nohy nahoře a Cohen…

Čas na zklidnění, čas na přemýšlení a uvědomování si, čas na hledání...

Prázdnou peněženku ani platební karta nespasí

Snažím se držet si platební kartu od těla. Používám ji hlavně pro výběr z bankomatu, platby v obchodech se snažím omezit na minium. Mám tak peníze víc pod kontrolou a redukuju bezmyšlenkovité utrácení. Nechat si něco strhnout z karty nebolí tolik, jako vytahovat bankovky z peněženky. Cestou k bankomatu má navíc člověk dostatek času na to, aby zjistil, že ta halenka vlastně nebyla tak hezká, těch nepřečtených knížek mám doma už dost a ty brusle ještě jednu sezonu vydrží. V poslední době jsem se ale nechala rozmazlit, banku jsem minula bez povšimnutí a užívala si možnosti platit za nákup i s prázdnou peněženkou. Nějak se to ale zvrtlo. 

Víkend jsem trávila u rodičů, v neděli dopolede, když nastal čas vydat se zpátky domů, jsem sbalila ruksak, vyfasovala proviant a zamířila na autobus. V polovině cesty jsem si ale uvědomila, že jsem v pátek nevybrala a v peněžence mám tak možná 7 korun, za což bych se svezla maximálně na konec dědiny. A tak jsem se otočila na podrážce (podpatky nenosím) a vrátila se. Se smíchem takovým, že mi tekly slzy jak hrachy, a hláškou: „To jsem ale socka“,  jsem se objevila ve dveřích. Aspoň jsem si ještě užila rodinný oběd a do města se pak svezla s našima autem.

V pondělí jsem bankomat opět ignorovala. Potřebovala jsem ale nakoupit něco k jídlu, a tak jsem vplula do marketu. Ještě že se tu dá platit kartou. Naskládala jsem zboží na pás a platební kartu zasunula do té podivné krabičky (ano, jsem ještě sto let za opicema a bezkontaktní kartu nevlastním). Technika ale dokáže být nemilosrdná, displej na mě výhrůžně blikal: „Platební transakce zamítnuta.“ Pokus číslo dvě, tři, čtyři i pět měl stejný výsledek. Až potom jsem si všimla platnosti karty do 9/2014. Fronta lidí za mnou naštvaně přešlapovala, já byla zpocena až na... Vysypala jsem celý nákup z tašky a běžela domů pro peníze. Mezitím jsem stihla zavolat našim, jak se ta jejich „socka“ opět vyznamenala. Na kartu fakt kašlu, zase si naplním peněženku bankovkama, je to jistější.