čtvrtek 13. října 2016

Vítejte u nás doma!






Naše kuchyně - Vysněná. Na míru. Malá a přeci velká.
Zátiší na lince - Petrolejka je vydražená na Aukru (psala jsem tady). Sušená kytka je svatební.

Skříňka z bazaru - Obroušená, nařená, s novými knopkami. Už ji znáte.
Cestovní vojenský kufr po strýcovi - Poklad nalezený na půdě naší tety. Dostal nový kabát. Momentálně v něm skladujeme pleny.

Cedulka na dveře od Martiny-H - Kupovala jsem je v době, kdy jsem žila na studentském bytě s 5 spolubydlícíma a o vlastním bydlení jsem si mohla nechat jen zdát. A tak jsem si zdát nechala a kupovala alespoň drobnosti, třeba cedulky. Několik let ležely v krabici. Teď na ně konečně přišla řada.
Dveře od truhláře - Z masivu. Roubenku ani statek nemáme, tak aspoň ty dveře připomínají venkov a staré dobré časy.

Koupelna - Dalo mi fušku vymyslet ji tak, aby se do takto malinkaté místnosti vešlo všechno (nebo aspoň skoro všechno) a zároveň to vypadalo hezky. Mám z ní radost. A nejhezčí je ve svitu svíček a v oparu horké vany.

pondělí 3. října 2016

Je hodný?

Od doby, kdy se nám narodilo miminko, mě spousta lidí na ulici zastavuje. Nakukují do kočárku, rozplývají se a potom se většinou zeptají: Je hodný? Nikdy nevím, co odpovědět. Nevím, co si pod pojmem "hodný" u tak malého človíčka představit.

Před nedávnem prcek více méně prospal celý den. Vzbudil se na kojení a hned po něm zase vytuhl. Dokonce i koupání jsme zvládli bez breku. Ok, v tomto případě by se určitě většina shodla na tom, že byl hodný. Zato den před tím si procvičoval hlasivky o sto šest. V noci ho nejspíš trápily prdíky, a tak jsme se moc nevyspali. Znamená to ale, že nebyl hodný?

Vydedukovala jsem, že pláč bude pravděpodobně jedním z možných měřítek k posouzení hodných dětí. Je to prosté: Tiché dítě rovná se hodné dítě. Jenže zdravé novorozeně prý propláče hodinu až tři denně. Pokud miminko nepláče, je to podezřelé a můžete to taky znamenat, že něco není v pořádku. Náš Adam si občas pobrečí. Ne moc často, ale zato intenzivně. Měla bych spíš napsat: Náš Adam si občas pořve. Například to, že má hlad, dává světu dostatečně znát. Tak nevím. Je hodný, nebo ne?

Někteří se také zajímají, jestli spí celou noc. Ne, nespí. Proč by taky v šesti týdnech měl? Do rána se vzbudí tak dvakrát třikrát a já jsem za to ráda. Noční kojení je totiž (alespoň dle chytrých knížek) důležité. Takže pokud je jednou z charakteristik hodných dětí to, že prospí celou noc, tak to naše škvrně rozhodně hodné není.