Když se koukám kolem sebe

Dnes jsem si říkala, že mě ta zima už nějak nebaví. A to je teprve leden. Napadlo mě, že si koupím nějakou kytku pro rozveselení. Cestou jsem šla kolem naší kapličky, stojí před ní kříž, tak jsem si ho pořádně prohlédla. Nikdy jsem si nevšimla, jak je hezký. Potěšilo mě to.

Chvíli na to jsem na chodníku potkala paní v červeném kabátku s kapucí a červeným kočárkem. Jako červená karkulka. Úplně tu ulici prozářila. Pobavilo mě to.

O kousek dál se venčila fenka a banda roztomilých štěňátek. Rozněžnilo mě to.

No nakonec to byl fajn den. Stačilo jen otevřít oči a koukat kolem sebe. Jen v tom květinářství zklamali. Výběr řezaných kytek byl mizerný. A já si myslela na eukalyptus, vax, eustomu či něco podobného. Jedna z mála věcí, které mi po odstěhování se z města chybí - kvalitní květinářství.

5 měsíců

Včera to bylo přesně 5 měsíců, co se nám změnil život, přibyla v něm kopa lásky, taky strachu, bezzubé úsměvy i hlasitý pláč. Narodil se nám Adam. Teď zrovna prožíváme náročnější období. Jak se zdá, klubou se nám zuby. Ale foto bez zkřiveného obličeje jsme nakonec zvládli.

Nazdobeno na Vánoce

Jsem asi poslední člověk na světě, který zveřejňuje fotky vánoční dekorace. Navíc jejich kvalita dosti pokulhává. Ale což, příští rok budu ráda, když si je tu budu moct prohlédnout a zavzpomínat.
...
Se stromečkem jsme se rozloučili včera. Andílci nám společnost ještě dělají. Malbu na oknech chci nechat celou zimu.