V pondělí to bylo přesně měsíc, co jsme s M. stáli před oltářem. Při té příležitosti jsem dostala kytku a to je velká věc. M. mi vždycky radši donesl něco dobrého na zub, knížku nebo cédéčko. V kytkách se prý nevyzná, a tak je nechce kupovat. Takže těžko říct, kdy se ve dveřích objeví s nějakou jinou (mám na mysli kytku samozřejmě). Aby mi tahle dlouho vydržela, dám si ji sem... a budu se chodit kochat :-)
