Stýskání po psaní

Začalo se mi stýskat po psaní. Nemyslím tím teď krátké příspěvky na blog, aktuální střípky z mého života, ale "opravdové" články, které se rodí delší dobu. Články, jejichž psaní někdy dosti bolí, protože člověka nenapadají ty správné myšlenky a věty znějí krkolomně. Články, nad kterými musím trávit více času, ptát se, hledat informace, třídit je... Články, které obohacují... mě a snad čtenáře... A tak vznikl Bezový keř.

Dobíjení baterek

Poslední dny přemýšlím nad tím, čím to je, že mám teď míň energie, než tomu bylo před nedávnem. Jak to, že se mi ráno hůř vstává. Jak to, že se tolik neusmívám, ba dokonce mi přijde, že udržet si úsměv na rtech je náročné.

Najednou mi to došlo. Měsíc a půl jsem se každý večer oddala józe. Poslední dva týdny cvičení flákám. A tak jsem ráno vytáhla karimatku, pustila si relaxační hudbu a začala se protahovat. Šlo to ztěžka, ale postupně jsem cítila, jak se tělo stává poddajnějším. Po cvičení jsem se cítila tak nabitá. Je až k neuvěření, jaké i krátké protažení udělá divy.

Osvědčila se mi třicetidenní výzva cvičení s Adriene. Za chvíli nám začíná nový měsíc, vhodná příležitost pustit se do ní znovu. Kdo se přidá?

Síla jara

Miluji jaro. Má neuvěřitelnou energii, která dokáže rozproudit krev v těle, dodat sílu a chuť na nové věci. Letos to cítím obzvláště intenzivně.

Zdroj: dbasolved.com

Stejně jako se teď den ze dne mění příroda kolem, mám touhu měnit svůj život. Jsem snílek. Ráda plánuji, představuji si, jak bych chtěla žít, co dělat. Proměnit ale tyto sny a přání v realitu, to je mnohdy složitější. Tentokráte mám pocit, že se skutečně něco děje. Mám několik předsevzetí, které se intenzivně snažím plnit:

• být víc venku
• víc poslouchat hudbu
• pravidelně se hýbat
• jíst zdravěji
• dělat věci hned/neodkládat
• dělat to, co mi dělá radost

Jak zpětně koukám na příspěvky tady na blogu, psala jsem vloni v dubnu podobně laděný článek. Jsem o to víc zvědavá, jestli se mi tentokráte podaří posunout se dál :-)

Neobyčejné zpestření obyčejného sídliště

Na blogu Kláry Pondělíčkové jsem narazila na fotografie Land art dětí z výtvarného kroužku. Natolik mě nadchly, že jsem si na Pinterestu zkusila najít další podobná umělecká díla. Vyskočily na mě fascinující věci. Potkat něco takového někde v přírodě, jsem nadšená.

Tato inspirace se hned promítla do vymýšlení zábavy pro neteř, kterou jsem teď o podzimních prázdninách hlídala. Nešly jsme nikam daleko, uprostřed našeho sídliště jsme vykouzlily jednoduchou spirálu z listí. Rychlé, snadné, zábavné a efektní. Užily jsme si to a, alespoň dle reakcí, zaujalo to i kolemjdoucí.

Na vlně minimalismu

V poslední době ve mně hodně rezonuje téma minimalismu. Zjišťuji, kolik zbytečných věcí kolem sebe mám. Děsí mě narvané regály v obchodech a představa, že si to všechno jednou někdo koupí a uvolněné místo se hned zase zaplní, ten nikdy nekončící mega kolotoč. Ještě víc hrůzu nahánějící je myšlenka na zdroje použité při výrobě těchto věcí a množství odpadu, které s tím souvisí.

Vadí mi ten neustálý nepořádek doma. Spousty věcí jsme se zbavili při stěhování, ale pořád jich ještě hodně zůstává. Máme panelákový byt, ani malý, ale ani velký. Abychom využili místo efektivně, chceme si pořídit vestavěné skříně. Jenže na ty zatím nejsou peníze. A tak některé věci pořád ještě nemají svoje stálé místo. Rozčiluje mě to. Pokukuji i po různých organizérech, ukládacích boxech či koších. Jenže najednou mi dochází, že problém není v uložení věcí, ale v jejich množství. Máme jich pořád moc a řadu z nich úplně zbytečně.

Včera jsem ze šuplíku vytáhla hrnec, který jsme "zdědili" po spolubydlící na privátě, kdysi s teflonovým povrchem, dnes flekatý, bez teflonu, za to s nánosem čehosi neidentifikovatelného. Co tu bydlíme, nic jsme v něm nevařili. Nechápu, proč ho skladujeme. A těch pytlíkových čajů ve skříňce. Radši si uvařím sypaný. A nebo bylinkový. Ty ovocné pofidérních značek moc nemusím a muž už vůbec ne, takže je víc než jasné, že je nemůžeme spotřebovat ani za deset let. Taky mám v knihovně několik knih, které mě příliš nenadchly, znovu je už pravděpodobně neotevřu. Je na čase najít jiného vášnivého čtenáře. A takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho.

V podstatě náhodou jsem narazila na inspirativní blog Žijeme minimalismem. Především mě baví jeho podtitul "Více prostoru pro to důležité". A přesně o tom to je, dámy a pánové.

Foto: www.stylainterier.cz

Doma nám to šumí a voní

Čas od času se naše kuchyně promění v malou alchymistickou laboratoř. Nejen že v ní vařím a peču různé dobroty, teď v ní už připravuji i kosmetiku a čisticí prostředky. Důvodů je hned několik.

Vadí mi složení většiny přípravků, které je možné v běžné drogerii koupit. A to jak z pohledu vlivu na zdraví, tak na životní prostředí. Snažím se snížit množství odpadu, který naše domácnost vyprodukuje. Kromě přírody šetřím i naši kasu. A v neposlední řadě mě to baví. Vyrobit si pleťový krém nebo tablety do myčky trvá jen chvilku a po skončení "chemických pokusů" to u nás doma většinou krásně voní.


O kosmetice napíšu někdy příště, dneska se chci zaměřit na pomocníky s úklidem domácnosti. Prozatím mám vyzkoušený prací prášek, gelový osvěžovač a čisticí bomby do WC. Všechny tři věci u nás slaví úspěch, i když nějaké chybičky je ještě třeba vychytat.

Receptů na výrobu pracího prášku je hafo. Liší se jednotlivými ingrediencemi i jejich poměry. Výsledný produkt může mít sypkou podobu, ale vytvořit se dá i gel. Sama ještě budu muset experimentovat a zjistit, co pere nejlépe.

Voní to, voní
Vyrobit si osvěžovač je velmi snadné. Potřeba je jen vhodná nádoba (sklenička na pití, dóza nebo zavařovací sklenice), sáček želatiny, oblíbený éterický olej, voda a případně potravinářské barvivo nebo dekorační předměty jako kamínky, mušle apod.

Do sklenice kápněte oblíbený éterický olej (já dala asi 20 kapek). Pokud chcete mít osvěžovač barevný, přidejte potravinářské barvivo. Na ozdobu je možné pokrýt dno již zmíněnými kamínky či mušlemi. Se ségrou jsme zkoušeli použít šišky, svitek skořice a trochu sypaného čaje. Vypadalo to moc hezky, krásně to vonělo, ale brzy (hlavně kvůli tomu čaji) začal osvěžovač plesnivět. Podle návodu na sáčku připravte želatinu, nalijte ji do skleničky, zamíchejte, aby se rozpustilo barvivo, a máte hotovo. Pokud chcete, aby vůně nebyla tolik intenzivní, je možné použít sklenici s víčkem, do kterého uděláte dírky.

Vyčistí, vydezinfikuje a provoní
Na výrobu čisticích bomb do WC také zužitkujete věci, které máte běžně v kuchyni, a to jedlou sodu, kyselinu citronovou, éterické oleje (například levanduli, máta, tea tree, lemongrass), vodu a formu na led.

Smíchejte sodu a kyselinu citronovou. Vybrané olejíčky (např. 30 kapek tea tree, 30 kapek máty, 30 kapek levandule) nalijte do rozprašovače a opatrně stříkejte na sypkou směs. Vše průběžně promíchávejte (nejlépe rukama v rukavicích). Vzniknout by měl vlhčí písek, který drží tvar. Pokud je potřeba, můžete přidat ještě trochu vody. Směs byste ale měli vlhčit opatrně, aby nevypěnila. A čím méně vody bude obsahovat, tím lépe. Jakmile docílíte vhodné konzistence, namačkejte směs do formy na led a nechte vyschnout. Poté už jen stačí dát bomby do vhodné uzavíratelné nádoby. Při čištění toalety do ní hoďte jednu bombu a nechte ji vyšumět.

Není zmrzlina jako zmrzlina

Zkusit domácí zmrzlinu jsem plánovala už vloni v létě. Odrazoval mě ale fakt, že se musí čas od času zamíchat, aby byla hladká. Co když začnu rodit? Přeci si neodjedu do porodnice a nenechám ji jen tak nazdařbůh v mrazáku. Přeci nedovolím nějakým krystalkům ledu, aby mi ji zničily. Rozhodla jsem se ještě chvíli vyčkat. S miminem pak ale na ni vůbec nebyly myšlenky. A tak jsem se k její výrobě dostala až letos.

Už první pokus dopadl na jedničku podtrženou (a to nepřeháním). Ale pěkně jsem si tím zavařila, jak jsem později zjistila. Já se totiž zmlsala. Vodové zmrzliny jsou na mě moc sladké a ty krémové jsou... no jak to říct... takové šizené. Málokterá zmrzlina mi teď opravdu chutná. Budu hold muset udělat novou várku. A třeba vyzkouším i nové příchutě. Napoprvé jsem zvolila vanilkovou (recept jsem měla vyhlídnutý u Monči z kopečka) a bezovou (inspirací mi byl pořad Kouzelné bylinky na ČT).

Fotka je půjčená z www.foodnetwork.com. Tu naši zmrzlinu jsem vyfotit nestihla, ale byla hooodně podobná :-)

Nazdobeno na Vánoce

Jsem asi poslední člověk na světě, který zveřejňuje fotky vánoční dekorace. Navíc jejich kvalita dosti pokulhává. Ale což, příští rok budu ráda, když si je tu budu moct prohlédnout a zavzpomínat.
...
Se stromečkem jsme se rozloučili včera. Andílci nám společnost ještě dělají. Malbu na oknech chci nechat celou zimu.

Ježíšek nakupuje

Obdivuji autory blogů, kteří zveřejňují jeden příspěvek za druhým. Ačkoli jsem si už tolikrát říkala, že budu psát častěji, stále se mi to nedaří. Už je to zase víc než měsíc od mého minulého počinu tady. A to přitom u počítače v poslední době trávím docela dost času.

Loni jsem totiž většinu vánočních nákupů zvládla online a osvědčilo se mi to. Letos se tedy Ježíšek vydal opět do virtuálních hlubin a hledá potěšení pro mé blízké tam. S malým mrnětem je to praktické. Navíc tak můžu sebe i ostatní rozmazlovat opravdovými originály, které bych v kamenných obchodech hledala jen horko těžko. Poslední roky se mi náplně regálů totiž příliš nezamlouvají. I když existují světlé výjimky. Napadlo mě, že podobně na tom budou i jiní a tipy na osvědčené adresy, kde se dají sehnat fajn dárky, by v tomto čase mohly potěšit.

Už několik let hledám inspiraci na Fleru. Seznam úžasných prodejců by byl dlouhatánský, vypíchnu alespoň některé. Ještě než se Adam narodil, už jsme měli doma hrkák od Šapitó. Netěř miluje myšky od Cingrlaty, jejich garderóbu nebo teplé pelíšky by jim člověk až záviděl. Krásné dřevěné hračky vyrábí Vrajovi. Dřevěná kousátka, ale především krásné obrázky najdete u Jany Z lesa. Obléct své ratolesti můžete u Caldero. K nám nedávno poštou dupotovaly jejich správňácké kalhoty a hned bylo jasné, že budou patřit k těm nejoblíbenějším. K svátku Adísek dostane teplou deku stejné značky.

Dárek pro dospěláky možná vyberete u Kosích sester. K nim se opakovaně a ráda vracím. Mám od nich například zástěru na vaření a je skvělá. Pytlík na sáčky je taky k nezaplacení. Moc se mi líbí tvorba Amélky. Šperkovnice můžete obohatit krásami z drátu od Bubun. Ségra si letos přeje pod stromeček hodiny, a tak jsem objevila Planet Volitnas a Jedelanku. Za zmínku stojí určitě i keramika z ateliéru Vanda&Valerie.

Dobře nakoupit se ale dá i mimo Fler. Když jsme u té keramiky, musím upozornit na Soňu Malinovou. Hrnků máme doma sice dost, ale ty její, ty bych fakt chtěla moc. Lenku Hložkovou a její skvosty z hrnčířského kruhu už jsem tu na blogu představovala. Dřevěné kuchyňské potřeby, bedýnky, hračky nebo proutěné výrobky najdete v obchůdku Čisté dřevo. A ze dřeva jsou také krásné dekorace především do dětských pokojíčků BigPig. Seznam uzavřu tipem mého muže, který si vychvaluje ořechovici rodinné firmy Žusy.

Foto: www.newsread.in

Vítejte u nás doma!

Naše kuchyně - Vysněná. Na míru. Malá a přeci velká.
Zátiší na lince - Petrolejka je vydražená na Aukru (psala jsem tady). Sušená kytka je svatební.

Skříňka z bazaru - Obroušená, nařená, s novými knopkami. Už ji znáte.
Cestovní vojenský kufr po strýcovi - Poklad nalezený na půdě naší tety. Dostal nový kabát. Momentálně v něm skladujeme pleny.

Cedulka na dveře od Martiny-H - Kupovala jsem je v době, kdy jsem žila na studentském bytě s 5 spolubydlícíma a o vlastním bydlení jsem si mohla nechat jen zdát. A tak jsem si zdát nechala a kupovala alespoň drobnosti, třeba cedulky. Několik let ležely v krabici. Teď na ně konečně přišla řada.
Dveře od truhláře - Z masivu. Roubenku ani statek nemáme, tak aspoň ty dveře připomínají venkov a staré dobré časy.

Koupelna - Dalo mi fušku vymyslet ji tak, aby se do takto malinkaté místnosti vešlo všechno (nebo aspoň skoro všechno) a zároveň to vypadalo hezky. Mám z ní radost. A nejhezčí je ve svitu svíček a v oparu horké vany.

Na venkov

Čím víc o sobě jaro začíná dávat znát, tím víc mě to táhne ven. Zase mě přepadá touha sbalit kufry a přestěhovat se na venkov. Do klidu. Obklopit se zelení, poslouchat ptáky, nasávat energii slunečních paprsků... Tento víkend se pryč z města nedostanu, tak alespoň virtuálně...

Zdroj: www.pinterest.com

Uklízím systematicky

Patřím mezi lidi, kteří by chtěli stihnout všechno. Jsem zaměstnaná na plný úvazek, po skončení pracovní doby znovu pracuji (tentokrát na tvorbě vlastní firmy), sportuji, vařím si obědy a nosím si je v krabičkách do práce, ráda koukám na filmy, čtu knížky, občas vytáhnu šicí stroj, o víkendu s M. výletujeme. Další činnoti jsou v plánu, tak třeba chci vytáhnout rydla a konečně zkusit linoryt nebo si od našich přivést kytaru a znovu se učit hrát… A do toho všeho mám ráda uklizený byt. 

Tápala jsem v tom, jak to všechno zvládnout. Nechtěla jsem úklid šidit, nehtěla jsem ale ani uklízet na úkor jiných činností. Úplnou náhodou (ta prokrastinace občas přeci jen nese ovoce) jsem narazila na blog Terapie domova a díky němu jsem se dozvěděla o FlyLady, tedy jakémsi systému uklízení.

Už první proletění stránek mě nadchlo. Ono to fakt jde? Můžu mít uklizenou domácnost, aniž bych úklidem trávila dlouhé hodiny a nestíhala tak jiné věci? Rozhodla jsem se to vyzkoušet na vlastní kůži. M. se mi trochu škodolibě posmívá, že žiju podle blogu, ale když ono to opravdu funguje. Systematické uklízení prvovozuji asi týden a už teď mám doma uklizená místa, která snad od doby, co tu bydlíme, ještě uklizená nebyla – konečně jsem se pustila do přeorganizování poličky s taškama v šatní skříni, na kterou jsem si brousila zuby minimálně půl roku; očistila jsem a uklidila boty, které momentálně nenosím; nakoupila košíky na koření a další věci, které se někde povalovaly; dnes jsem  se divila, jak je nadrbeno v příborníku. A všechno přitom stíhám v pracovní dny, každý den úklid na 15 minut, o víkendu mám volno, ne jako před tím, kdy jsem často nemalou část jednoho víkendového dne strávila běháním s hadrem.

Snění o bydlení

Ačkoli se nám v současném bytě žije dobře, začínám snít o něčem vlastním. Zatím na koupi bytu nemáme prostředky, ale to mi nebrání prohlížet si nabídku realitek. Budu to mít jednou těžké. Potřebuju dispozičně povedený byt s hezkým výhledem, ale v původním stavu, abych si ho mohla vylepšit dle svých představ. Ty mám totiž jasné. Skandinávský styl mě pořád baví.

Zdroj: Pinterest