Tři králové aneb Pro mě nové tradice

Každý rok 6. 1. chodí dům od domu Tři králové, vybírají příspěvky na Tříkrálovou sbírku a na dveře píšou bílou křídou K+M+B+. To je tak vše, co jsem dosud věděla. Letos jsem ale narazila na vydařený dokument ČT. Netušila jsem, jaké pěkné tradice jsou s tímto dnem spjaty a že někde se stále dodržují, či dokonce obnovují.

Příští rok musím upéct bábovku se zapečenou mincí, jakou mívají "na kopečku", ta je totiž parádní.

Vánoční čekání

Krásnou 2. adventní neděli...

Jak být krásná

Nedávno jsem si uvědomila, že jsme na sobě přestala pracovat. Nějak jsem zlenivěla. Přestala jsem žít tak, jak bych opavdu chtěla. Jedním z důsledků bylo, že naši koupelnu obsadily chemické koktejly v podobě různých kosmetických přípravků. Najednou se mi ale nějak vrátila síla a chuť experimentovat.

Využila jsem chvíle, kdy si ségra kupovala kosmetiku z e-shopu Drogeriehaus (kupuje tam olejíčky Saloos za cenu mnohem příznivější, než je tomu v kamenných obchodech) a přihodila jsem do košíku i několik svých věcí. Při listování seznamem produktů jsem narazila na minerální oční stíny a řasenku s růžovou vodou, obojí značky Lavera. Svoji starou řasenku jsem měla skoro vyschlou a po stínech jsem už nějakou chvíli pokukovala, ideální příležitot obnovit svůj dekorativní arzenál.

Nejvíc mě zaujala čtveřice levandulových odstínů. Barvy jsou po nanesení na víčka dost jemné, tak jemné, že jsem byla i trochu zklamaná. Potom jsem si ale vzpomněla, že v popisku doporučovali pro výraznější líčení přidat kapku vody. Namočila jsem si tedy šteteček a tmavší odstín byl na světě. Mám tak vlastně dvě v jednom. Když budu mít náladu na nenápadné líčení, nanesu stíny nasucho, v opačném případě použiju mokrý štěteček. Potěšilo mě, že stíny vydrží celkem dlouho, i když po celodenním nošení se už trochu slívají do vrácek.

Zatímco stíny jsem si oblíbila až časem, z řasenky jsem byla nadšená hned. Dobře se nanáší, řasy krásně prodlužuje, ale přitom je nelepí. Nesnáším ten pocit, když mi po nanesení barvy řasy jako by ztěžknou. V tomto případě se nic takového neděje. Barva navíc krásně drží, nedrolí se.

Se stínami asi zkusím ještě trochu experimentovat, možná si ještě pořídím jinou barevnou paletku, možná vyzkouším i jinou značku, ale řasenku, tu si nechám.

Na chvíli v horách

tři dny na severu (Trutnov, Jánské lázně, Vrchlabí)
my dva spolu
první sníh a skoro žádní lidé
stromy, hory, roubenky a sošky Krakonoše
svatební dar od kolegyň z práce

Na sv. Martina

Jeden rok jsme měli k zelí tofu. Prý dobrý, ale nebylo to ono. Druhý rok jsem nestíhala, a tak jsem nevařila nic. Tentokrát jsem se ale vytáhla, byla husokachna (Správně má být husa, ale v obchodě měli jen celou a dosti velkou, což pro dva lidi nemá moc velký smysl. Bloudit mezi regály jinde se mi nechtělo, a tak jsem vzala kachní stehna). Hezký večer to byl, i když ten můj Martin byl dosti unaven... a co teprve kdyby se táhnul s tím sněhem.