Zamilovala jsem si šeříky. Fascinují mě jeho drobné kvítky tvořící bohaté, hroznovité květenství. Okouzluje mě jeho typická, omamná vůně. Vůně, která ve mně evokuje bezstarostné dětství, jaro a od letošního roku také pohádkové Znojmo a chvíle strávené v něm.
Snažila jsem se dnes najít o šeříku nějaké zajímavosti a zjistila jsem, že už od pradávna je symbolem lásky, radosti a naděje. Čerstvé květy se údajně dávaly do strašidelných domů, aby z nich vyháněly zlo a strašidla.
Každý strom má nějakou energii. Pokud si prý člověk vybere šeřík, jeho duch i cit přesně vědí, co potřebuje, dotyčný jim má naslouchat a nechat se jimi vést.
Moje vnitřní já má v poslední době ambice tvořit velké věci. Chce najít a dotvořit místo, kde já a můj milý můžeme snít a své sny také žít. Místo, odkud bude příjemné poslouchat bubnování deště, kam skrze listy stromů prosvítí zlatavé paprsky slunce, kde bude vát svěží vánek něžně hladící pokožku. Místo, kde budou vonět šeříky.
P. S. Při hledání informací o šeříku jsem se proklikala až na úžasný blog plný svatební inspirace, tipů, návodů a krásných fotek "Originální svatba by Lucie". Doporučuji nakouknout. Mimochodem, když jím listuji, cítím ho, šeřík. Náhoda?
Foto: abecedazahrady.dama.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat