Poslední dva víkendy pro nás byly svatební. Nejdřív si pod širým nebem na zeleném nádvoří hradu Helfštýn řekli své ano Hanička s Jožkou a o týden později v kouzelné kapli uprostřed lesa rozlouskli oříšek Leňa s Peťou. Každá svatba byla jiná, ale obě byly krásné… obě byly z lásky.
***
„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.
Kdybych
měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano
kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych
neměl, nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne.“
1 Kor 13, 1-8
Žádné komentáře:
Okomentovat