Až ti bude v životě nejhůř, otoč se ke slunci a všechny stíny padnou za tebe. John Lennon
sobota 3. ledna 2015
Z naší cesty na sever
Začátek byl poněkud rozpačitý. Na zastávce tramvaje jsem si uvědomila, že si nejsem tak úplně jistá, jestli jsem vypnula žehličku na vlasy. Po rekapitulaci všech hořlavých věcí v koupelně jsme se radši vrátili domů a nechali si tak ujet vlak. Žehlička byla vypnutá. Zpoždění oproti původnímu plánu 2 hodiny. Aspoň jsem ještě uvařila do termosky čaj. Ačkoli nás idos strašil, že vlaky končí v Zábřehu a dál se nedostaneme, do hor jsme přece jen dojeli. A byla tam zima... krásná. Na zadek jsem spadla kousek od zastávky. Druhý pád jsem si nechala až na závěr... Zítra to koleno bude asi pěkně modrý. Ale byl to krásný výlet. Považuji letošní výletnickou sezonu za zdárně započatou :-)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Ten barák chci! I s tím křížkem! Bože...
Lenko, ten barák vypadá opuštěně, ale bacha, hned vedle je klasická rodinná novostavba... naštěstí na fotku se nevešla...
Leni, říkala jsem si to samé, když jsem ho uviděla. Ale je pravda, že napravo je na něj celkem namáčknutá novostavba. Nechápu. Takovou krásu tam mají a oni si postaví nový barák... úplně obyčejný.
Novostavba? Nééé, proč? No proč?... Tak to je zvěrstvo. :(
Okomentovat