Od doby, kdy se nám narodilo miminko, mě spousta lidí na ulici zastavuje. Nakukují do kočárku, rozplývají se a potom se většinou zeptají: Je hodný? Nikdy nevím, co odpovědět. Nevím, co si pod pojmem "hodný" u tak malého človíčka představit.
Před nedávnem prcek více méně prospal celý den. Vzbudil se na kojení a hned po něm zase vytuhl. Dokonce i koupání jsme zvládli bez breku. Ok, v tomto případě by se určitě většina shodla na tom, že byl hodný. Zato den před tím si procvičoval hlasivky o sto šest. V noci ho nejspíš trápily prdíky, a tak jsme se moc nevyspali. Znamená to ale, že nebyl hodný?
Vydedukovala jsem, že pláč bude pravděpodobně jedním z možných měřítek k posouzení hodných dětí. Je to prosté: Tiché dítě rovná se hodné dítě. Jenže zdravé novorozeně prý propláče hodinu až tři denně. Pokud miminko nepláče, je to podezřelé a můžete to taky znamenat, že něco není v pořádku. Náš Adam si občas pobrečí. Ne moc často, ale zato intenzivně. Měla bych spíš napsat: Náš Adam si občas pořve. Například to, že má hlad, dává světu dostatečně znát. Tak nevím. Je hodný, nebo ne?
Někteří se také zajímají, jestli spí celou noc. Ne, nespí. Proč by taky v šesti týdnech měl? Do rána se vzbudí tak dvakrát třikrát a já jsem za to ráda. Noční kojení je totiž (alespoň dle chytrých knížek) důležité. Takže pokud je jednou z charakteristik hodných dětí to, že prospí celou noc, tak to naše škvrně rozhodně hodné není.
Žádné komentáře:
Okomentovat