Vítejte u nás doma

Zařizování bytu pokračuje, přibývají nové věci, jiné se přesouvají. Koupili jsme novou sedačku, ušila jsem na ni polštář, další čtyři jsou ještě v plánu. Zdobí ho knoflíky - suvenýry z cest. Barevný je ze Slavonic, zbylé dva z Telče. Škoda, že nejde v každém městě místo turistické známky koupit knoflík :-)

Renovovaná skříňka z bazaru musela uvolnit místo novému pultíku v kuchyni , své nové míst našla pod obrázky, sluší jí to tam, ne? Na zdi přibyl nový ptáček - vzpomínka na svatbu našeho kamaráda. Takoví ptáčci lemovali lesní cestu ke kostelíku, jednoho jsme si při cestě zpátky uloupili.

Konečně se ten prostor začíná zútulňovat, mám z toho radost. Vypadá to přesně tak, jak jsem si to vysnila...

P. S. Ty fleky nejsou na naší zdi, ale na čipu foťáku :-)

Výletování

Letošní léto utíká kvůli praovnímu nasazení nějak moc rychle a volných chvilek je jen pomálu. Když se ale nějaká najde, snažíme se s přítelem  výletovat.  Na seznamu si tak můžeme škrnout celou řadu míst, kam jsme se chtěli podívat: Dačice, Slavonice, Telč, Podyjí, rakuský Hardeg… a do konce léta určiě ještě další přibudou. Cestování zdar!

Výšlap na Hostýn

Minulou neděli jsme s mým drahým navštívili Hostýn. Původní cíl víkendového putování měl být úplně jiný, ale všechno se nějak zamotalo. Najednou jsme se šplhali vstříc poutnímu místu. Kostel je úchvátný. Náhoda tomu chtěla a dovnitř jsme se dostali zrovna v době, kdy začínala mše. Mše se zvláštním kouzlem. Dlouho jsme neslyšela tak poutavě podaný výklad úryvků z Písma, tak od srdce pronesený proslov... Jsem ráda, že se nakonec cíl našeho výletu tehdy změnil, asi to tak mělo být.

Procházka tichými uličkami

V poslední době jsem musela spoustu času trávit sezením u počítače v práci. Abych se odreagovala, alespoň večer na chviličku jsem se toulala městem. Mám ráda procházky v tichých, bočních, jakoby zapomenutých uličkách. Ráda si prohlížím městské vilky a jejich zahrádky...

Svatba za svatbou

Poslední dva víkendy pro nás byly svatební. Nejdřív si pod širým nebem na zeleném nádvoří hradu Helfštýn řekli své ano Hanička s Jožkou a o týden později v kouzelné kapli uprostřed lesa rozlouskli oříšek Leňa s Peťou. Každá svatba byla jiná, ale obě byly krásné… obě byly z lásky.

***

„Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.

Láska nikdy nezanikne.“

1 Kor 13, 1-8