Vítejte u nás doma!

Naše kuchyně - Vysněná. Na míru. Malá a přeci velká.
Zátiší na lince - Petrolejka je vydražená na Aukru (psala jsem tady). Sušená kytka je svatební.

Skříňka z bazaru - Obroušená, nařená, s novými knopkami. Už ji znáte.
Cestovní vojenský kufr po strýcovi - Poklad nalezený na půdě naší tety. Dostal nový kabát. Momentálně v něm skladujeme pleny.

Cedulka na dveře od Martiny-H - Kupovala jsem je v době, kdy jsem žila na studentském bytě s 5 spolubydlícíma a o vlastním bydlení jsem si mohla nechat jen zdát. A tak jsem si zdát nechala a kupovala alespoň drobnosti, třeba cedulky. Několik let ležely v krabici. Teď na ně konečně přišla řada.
Dveře od truhláře - Z masivu. Roubenku ani statek nemáme, tak aspoň ty dveře připomínají venkov a staré dobré časy.

Koupelna - Dalo mi fušku vymyslet ji tak, aby se do takto malinkaté místnosti vešlo všechno (nebo aspoň skoro všechno) a zároveň to vypadalo hezky. Mám z ní radost. A nejhezčí je ve svitu svíček a v oparu horké vany.

Je hodný?

Od doby, kdy se nám narodilo miminko, mě spousta lidí na ulici zastavuje. Nakukují do kočárku, rozplývají se a potom se většinou zeptají: Je hodný? Nikdy nevím, co odpovědět. Nevím, co si pod pojmem "hodný" u tak malého človíčka představit.

Před nedávnem prcek více méně prospal celý den. Vzbudil se na kojení a hned po něm zase vytuhl. Dokonce i koupání jsme zvládli bez breku. Ok, v tomto případě by se určitě většina shodla na tom, že byl hodný. Zato den před tím si procvičoval hlasivky o sto šest. V noci ho nejspíš trápily prdíky, a tak jsme se moc nevyspali. Znamená to ale, že nebyl hodný?

Vydedukovala jsem, že pláč bude pravděpodobně jedním z možných měřítek k posouzení hodných dětí. Je to prosté: Tiché dítě rovná se hodné dítě. Jenže zdravé novorozeně prý propláče hodinu až tři denně. Pokud miminko nepláče, je to podezřelé a můžete to taky znamenat, že něco není v pořádku. Náš Adam si občas pobrečí. Ne moc často, ale zato intenzivně. Měla bych spíš napsat: Náš Adam si občas pořve. Například to, že má hlad, dává světu dostatečně znát. Tak nevím. Je hodný, nebo ne?

Někteří se také zajímají, jestli spí celou noc. Ne, nespí. Proč by taky v šesti týdnech měl? Do rána se vzbudí tak dvakrát třikrát a já jsem za to ráda. Noční kojení je totiž (alespoň dle chytrých knížek) důležité. Takže pokud je jednou z charakteristik hodných dětí to, že prospí celou noc, tak to naše škvrně rozhodně hodné není.

Už je to rok

Včera jsme si s M. připomněli okamžik, kdy jsme si vzájemně slíbili lásku, úctu a věrnost. Čas neuvěřitelně rychle utíká. Přijde mi to jako nedávno. Ještě teď cítím tu omamnou vůni kytice, slyším znít varhany a vidím špalír, kterým jsme procházeli. A přitom už je to rok. Stihli jsme toho hodně - koupit a opravit byt, přestěhovat se a přivést na svět jednoho malého človíčka.

Oslava výročí byla poněkud skromná. S malým mrňousem je člověk vděčný za hranolky do trouby. Ale alespoň u nás měl premiéru cibulák, který jsem nedávno dostala. Byl to fajn večer.

A je to tu

Oficiálně začíná až zítra, ale ve vzduchu už je cítit. Pustila jsem ho i k nám domů. Miluju ho. Podzim.

Učíme se býti rodiči

Jsou to přesně čtyři týdny od chvíle, kdy na svět přišel náš uzlíček štěstí. Čtyři krásné a zároveň náročné týdny. Všichni se teď doma poznáváme, učíme, děláme chyby, slavíme úspěchy, pronikáme do tajů kontaktního rodičovství, snažíme se maličkému usnadnit přechod z dělohy do našeho světa.

Čas teď utíká nějak moc rychle, zdá se mi. Každý den je stejný, a přeci jiný. Nikam se nehoníme, snažíme si ten společný čas užít. Už teď si jsem vědoma toho, že děti rychle rostou a maličkými miminky jsou jen malou chvíli. Už teď vidím, jak se mrňous den ode dne mění.

A měníme se i my. Nabýváme nových zkušeností, učíme se jazyk novorozeňat. Třeba můj muž byl ze začátku celý nesvůj, když si měl mimouše jen pochovat. Dnes už ho houpe v náruči či uspává na hrudi jako profík. I když pořád je ještě jistější, když je "mléčný bar" někde poblíž.

A jaké jsou postřehy těch posedních čtyř týdnů?

• Znovu jsem se přesvědčila o tom, jak pravdivý je Malý princ. Dospělí mají rádi čísla. Pokud se Vám narodí dítě a vy tu novinu oznámíte světu, ale nepřidáte informaci o váze a míře, bude hodně adresátů zklamaných.
• Oblíbená otázka lidí kolem: A je hodný? Nikdy nevím, jak odpovědět, ale o tom třeba někdy příště.
• Postýlka je ideální prostor pro odložení všech potřebných věcí. A pořízení postele o rozměreh 200 x 200 cm bylo velmi prozíravé.
• Šátek na nošení je geniální vynález. Je to jistota, že se vám plačící dítě, na které nic nezabírá, nakonec přece jen podaří utišit.